Kniha je torzem posledního Čapkova románu, v němž zamýšlel podat obraz člověka, který celý život žije ve lži a sebeklamu.

Život tohoto hrdiny, hudebního skladatele bez výrazného talentu, který se celý život žene za uměleckou slávou, je sestaven z výpovědí několika jemu blízkých osob. Každá z výpovědí podává svědectví i o člověku, který vypovídá – o jeho poznávacích schopnostech, morálních hodnotách i o emocionálních vazbách k hlavnímu hrdinovi.