Báseň je monologizovaným rozhovorem s Bohem a připomíná meditaci. Základním tématem je snaha vyjádřit kontrast mezi věčností a dokonalostí Boha proti pomíjivosti a hříšnosti člověka. Lyrický subjekt (lidské "já" v básni) zdůrazňuje svou nepatrnost a nicotnost, ukazuje na svoji hříšnost , tělesnost a nepravost, svůj život shledává bezcenným. Na Bohu zobrazuje jeho odvěkou plnost života, nepochopitelnost a nevyslovitelnost.