Tato kniha není z těch duchaplných životopisů, které v poslední době zastupují román v jeho exaktním výzkumu skutečnosti, je spíše životní výpovědí muže, který k své zpovědi byl donucen pod tlakem veřejného mínění a za okolností připomínajících skoro útrpné právo středověku. Jako Rousseauovy „Konfese“ i vlastní životopis Karla Maye je mnohem více obhajobou a odpovědí na útoky protivníků, než objektivní, důvěrnou studií vlastní niterné osobnosti básníkovy.